Průvodce profesemi

Průvodce profesemi 48 49 POZICE VYŽADUJÍCÍ MINIMÁLNĚ VYUČENÍ V OBORU S MATURITOU NEBO BEZ Jak může vypadat běžný den? „Kroužky jsou převážně odpoledne, dopoledne ty pro rodiče s dětmi nebo malé děti. Záleží na tom, jaký typ kroužku, od toho se pak odvíjí den.“ „Vstávám kolem páté a domů chodím kolem 20:00.“ „Pracuji od 8 a končím v 18–22. Nechodím z ‚práce‘… jsem prostě aktivní a lektořinu miluju.“ Jaké mýty o profesi kolují? „Lidi si často myslí, že si s dětmi jenom hraju. Ale ve skutečnosti je za tím velké didaktické úsilí, které je zaměřeno velmi konkrétně. Někdy mě to mrzí.“ „Spousta lidí si myslí, že nic nedělám, jen cosi ťukám do PC, když dělám přípravu. Do toho si hra- ji s obrázky, mám dost času si číst. Ale i to je součást práce lektora – neustále se v oboru vzdělávat a jít s dobou.“ „Všichni si myslí, že máme obrovské příjmy, když vidí cenu za naše školení. Nevidí ale to za tím. Třeba kolik procent si strhne agentura, kolik práce je okolo a jaký čas zabere příprava a cestování se školením spojené.“ Co by lidé v této profesi uvítali? „Mně by se líbilo, kdyby mi žáci nelhali, proč minule nepřišli. Myslí si, že to nepoznám, ale po- znám. Stejně tak poznám, jestli cvičili, nebo necvičili.“ „Líbilo by se mi, kdyby na sebe účastníci nebyli tak hrubí a arogantní. Kéž by všichni jednali na rovinu a bez přetvářky.“ „Byla bych o dost šťastnější, kdyby si účastníci online seminářů zapínali kamery. Mluvit k pro- filovým obrázkům bez duše je velmi náročné a vyčerpávající. Prosím, zapínejte si ty kamery! Vůbec nejhorší je, když se pak účastníci diví, že se třeba nedozvěděli, co chtěli, či byli málo zapoje- ni atd. No bodejť, jak to máme my lektoři vědět, když vás nevidíme ani neslyšíme?“ Kuriozity/překvapení/nečekané nebezpečí „Jeden kurzista se kdysi dobýval na kurz o státním svátku. No stane se .“ „Stále se bojím úrazů. Proto jsem opravdu velmi opatrná při výběru doprovodných aktivit.“ „Na firemních seminářích se člověk občas dozví věci! Dost často si všimnu neoficiálních indicií kdo s kým apod. a pak se bavím sledováním těch interakcí v rámci skupinových aktivit .“ „Jednou mě manažerka nejmenované firmy zpražila ještě před počátkem samotného kurzu. Se- bralo mě to tak, že jsemměla slzy na krajíčku a chtělo se mi utéct. Stálo mě to hodně úsilí, ale nako- nec jsem kurz odškolila a dostala výborné hodnocení.“ „To jsem si tak jednou odškolila téma Syndrom vyhoření. Sklidila jsem ovace a výbornou zpětnou vazbu. Bohužel jsem ale necítila vůbec žádnou radost, a tak bylo na čase si přiznat, že ten syndrom vyhoření právě prožívám, a dát si pauzu.“ Oficiální název: kuchař/ka Jak mi lidé říkají: kuchař/šéfkuchař Obvyklá forma spolupráce: zaměstnanec, OSVČ Kuchař/ka 2. 2.